80 let MRS Strážnice




Něco málo z historie.


V letošním roce si připomínáme 97 výročí založení našeho spolku.  Dá se říct, že tato doba obsáhne celý lidský život. V životě spolku to však představuje několik generací členů, funkcionářů a řadu vývojových etap.

Pamětníci založení rybářské organizace již nežijí, a tak jen z písemných pramenů se můžeme něco dozvědět o velmi skromných začátcích, které založení organizace provázely. Je již tradicí, že vždy při kulatém výročí si rybáři připomenou historii své organizace vydáním upomínkového sborníčku, ve kterém se pokusí zachytit historii a vývoj sportovního rybářství v našem regionu. Naposledy se tak stalo v roce 1984 k šedesátému výročí a protože tradice se mají udržovat, chystáme v současné době vydání sborníku k výročí osmdesátému.

A teď něco málo z historie. Z podnětu řídícího učitele Emanuela Píštělky utvořilo 18 rybářů ze Strážnice a Petrova v dubnu roku 1924 rybářský spolek. Pachtovní smlouvou s okresním úřadem v Hodoníně získal spolek oprávnění k výkonu rybářského práva na rybářských revírech Morávka (Baťův kanál), říčka Velička, Radějovský potok a Sudoměřický potok. To všechno za roční poplatek 155 Kčs na dobu 10 let.

Prvním předsedou se stal pan Emanuel Píštělka, zapisovatelem Ignác Lindner, hospodář Antonín Šlesinger a František Hotový. Činnost spolku byla malá. Výbor se scházel nepravidelně, jenom podle potřeby. Přesto už v roce 1939 mněl spolek 39 členů a bylo vydáno 28 celoročních povolenek pro hosty. Když budeme v historii a její statistice pokračovat dočteme se, že v roce 1942 má spolek už 50 řádných členů, 17 čekatelů na dobu jednoho roku a 77 sezónních hostů. V této době již byl předsedou spolku JUDr. František Nossek, hospodářem František Ivan a jednatelem František Macalík. V roce 1948 dosáhl spolek pod vedením předsedy JUDr. Františkem Procházkou, jednatelem Janem Urbáškem a hospodářem Karlem Štouračem 191 členů a hostů. Zvyšování členské základny a zájem hostů o povolenky jenom dokazuje dobrou práci spolku, jeho výborů a zajímavost revíru, který v té době spolek obhospodařoval.

V revírech nastaly zásadní změny až po druhé světové válce. Již 14. května 1945 přidělil spolku tehdejší Městský národní výbor ve Strážnici do prozatímní správy rybářský revír řeky Moravy, který do té doby patřil panství hraběte Antonína Mágnise. O část tohoto revíru měli zájem rybáři ze Vnorov, a taky hodonínský a bzenecký rybářský spolek. Že tento zájem byl opravdu velký svědčí i skutečnost, že už 1. září 1945 byl tento revír rozhodnutím Poříčního svazu v Uherském Hradišti přidělen do obhospodařování rybářskému spolku ve Bzenci. Teprve v roce 1948 po vzájemné dohodě strážnických rybářů a rybářů ze Bzence dochází ke společnému obhospodařování rybářského revíru řeky Moravy. Je nutné se taky zmínit o jiných revírech, které spolek obhospodařoval a obhospodařuje. Tak například revír Velička se všemi přítoky byl spolku přidělen do správy v roce 1946 Zemským národním výborem v Brně. Tehdy byla Velička rozdělena na pět samostatných rybářských revírů.

V roce 1953 byly položeny základy způsobu hospodaření na tekoucích vodách vydáním zákona o rybářství. Zákon rozdělil vody na rybářské revíry, znárodnil rybářské právo a zavedl hospodaření podle plánu. Byla vytvořena celostátní dobrovolná organizace Československý svaz rybářů. Místní rybářské organizaci ve Strážnici byl přidělen do trvalého užívání rybářský revír Morava 6 a Velička od ústí do řeky Moravy až po most za obcí Louka.

Nově vytvořená organizace se zaměřila na rybniční práce, dozor na rybářských revírech a na získání těch druhů ryb, které sama nemohla vypěstovat. Poněvadž v blízkém okolí nebylo možno rybníky pronajmout nebo lehce obnovit, rozhodla se tyto vybudovat. A tak v roce 1959 bylo započato se stavbou rybníků na Pazdernách.

Se zámeckými rybníky tak vznikla soustava rybníků o celkové výměře 1,6 ha, která sloužila k chovu ryb. Členové rybářské organizace z Petrova začali se stavbou nápustného zařízení řeky Moravy do ramene Zahradníčkovo u Rohatce. Součastně také upravili odstavené říční rameno Morávky ( Orlák ) u Orlovského mostu. Potud dávná historie.

Od těch dob se pochopitelně hodně změnilo. Nejenom, že bylo vybudováno mnoho malých vodních staveb ( jezík na Veličce, jezík na spodním úseku ramene Vešky, úprava horního toku říčky Veličky, úprava odstaveného ramene u obce Tasov atd. ), ale také byl dobudován sklad na rybníčcích a klubovna, která se později přestěhovala do bývalé hasičské zbrojnice ve Strážnici.

Rybářská organizace postupně začala sdružovat rybáře ne jenom ze Strážnice, Bzence a Petrova, ale ze širokého okolí. Velmi významné změny prodělala organizace po rozdělení Československé republiky v roce 1992. Český rybářský svaz se rozdělil na dva samostatné svazy a tím vznikl nový samostatný právní subjekt " Moravský rybářský svaz ", kterého je naše organizace do dneška řádným členem.

Organizace obhospodařuje rybářské revíry Morava 6, Morava 6A a Velička 1. K těmto revírům patří tok řeky Moravy od železničního mostu tratě Rohatec-Sudoměřice až k jezu ve Vnorovech. Úsek plavebního kanálu od mostu silnice Rohatec-Petrov až po řeku Moravu. Nádrže a odstavná ramena Zahradníčkovo a Orlák v Petrově, Vešky ve Strážnici, nádrže Lučína a Kejda ve Tv. Lhotě, , nádrž Roštovica pod Lipovem, Zámecký rybník ve Bzenci a tok říčky Veličky od ústí do Moravy až po silniční most v obci Louka.

O údržbu, ochranu, zarybňování a zvelebování těchto revírů se stará v dnešní době celkem 1 380 členů naší organizace. Členové jsou rozděleni do 5 místních skupin ( Strážnice, Bzenec, Petrov, Lipov, Tv. Lhota ), které sdružují také rybáře z Radějova, Sudoměřic a Rohatce. Všechny místní skupiny řídí hlavní výbor PS MRS Strážnice. Při této práci je nutné si neustále připomínat, že ležíme v srdci Slovácka. Máme tu zvláštnost, že všude kolem nás po proudu i proti proudu, je řeka Morava zregulovaná, jen u nás se kroutí, točí, vytváří meandry a mění koryto, jak od pradávna. Této panenské Moravy máme zhruba 12 km. Že je to vzácnost, dokazuje i to, že k této části řeky přijíždějí přátelé přírody ze všech koutů naší vlasti a po prohlédnutí této poslední relikvie původního toku vzdávají tomuto překrásnému koutu přírody hold.

Není možné v tomto článku, který je krátkým připomenutím historie činnosti "rybářského cechu" ve Strážnici a jejího širokého okolí popsat veškerou činnost, kterou po několik generací tito rybáři prováděli. Ale jak je vidět i novodobé dějiny rybářské organizace svědčí o neutuchajícím nadšení a snaze mnoha generací početné rybářské rodiny o vybudovaní kvalitního zázemí pro ochranu a využití přírodních zdrojů, které vychází z citlivého vztahu k přírodě a snahy o její zachování pro příští generace.